Bitva u Mohi

Bitva u Mohi
	konflikt: Mongolský vpád do Uher
	Bitva u Mohi, obrázek ze středověkého rukopisu
Trvání	11. dubna 1241
Místo	Slaná, Uhersko
Souřadnice	47°58′40″ s. š., 20°54′47″ v. d.
Výsledek	drtivé mongolské vítězství
Strany
Uherské království; Chorvatské království; Řád templářů Rakouské vévodství (okrajová účast)	Mongolská říše
Velitelé
Béla IV.; Koloman Haličský; arcibiskup Ugrin Čák †; arcibiskup Matěj z Ostřihomi †; Dénes Tomaj †; Rembald de Voczon; Fridrich II. Babenberský	Bátú-chán; Sübetej; Šajban; Berke; Boroldaj
Síla
původní odhady:; 80 000; nové odhady:; 25 000; převážně lehké uherské; jízdy včetně těžkých rytířů,; templářů, žoldnéřského; lehkého jezdectva; Kumánů a srbských; dobrovolníků	původní odhady:; 70 000; nové odhady:; 25 000-30 000; převážně lehcí jízdní; lučištníci a jízdní; kopiníci, vrhači kamení; a patrně i čínští střelci; užívajících střelný prach
Ztráty
desítky tisíc mrtvých	několik tisíc mrtvých
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Mohi bylo jedno z důležitých střetnutích mezi vojsky uherského krále Bély IV. a mongolskou říší chána Bátúa. Došlo k němu 11. dubna 1241 nedaleko obce Mohi u přechodu přes řeku Slaná. Bitva měla za následek zdrcující porážku uherských vojsk a král Béla i kníže Koloman se zachránili útěkem, arcibiskup Ugrín se utopil v močále. Po bitvě následovalo přes rok trvající plenění mongolských vojsk v zemi.

↑ Carey, Brian Todd, p. 124
↑ ^a ^b MARKÓ, László. Great Honours of the Hungarian State. Budapest: Magyar Könyvklub, 2000. ISBN 963-547-085-1.
↑ ^a ^b ^c ^d LIPTAI, Ervin. Military History of Hungary. Budapest: Zrínyi Katonai Kiadó, 1985. ISBN 963-326-337-9.
↑ Carey na str. 128 uvádí, že Bátú měl v hlavním svazu 40 000 vojáků a nařídil Subedejovi vzít 30 000 vojáků k obkličovacímu manévru. Bátú velel střednímu křídlu ze tří křídel Mongolů, určených k útoku na východní Evropu. Tento údaj se zdá být správný ve porovnání s údaji z bitev u Lehnice na severu a u Hermannstadtu (Sibiu) na jihu. Ke všem třem vítězstvím došlo v průběhu jednoho týdne.

[1] Carey, Brian Todd, p. 124

[Markó_2000-2] MARKÓ, László. Great Honours of the Hungarian State. Budapest: Magyar Könyvklub, 2000. ISBN 963-547-085-1.

[Liptai_1985-3] LIPTAI, Ervin. Military History of Hungary. Budapest: Zrínyi Katonai Kiadó, 1985. ISBN 963-326-337-9.

[4] Carey na str. 128 uvádí, že Bátú měl v hlavním svazu 40 000 vojáků a nařídil Subedejovi vzít 30 000 vojáků k obkličovacímu manévru. Bátú velel střednímu křídlu ze tří křídel Mongolů, určených k útoku na východní Evropu. Tento údaj se zdá být správný ve porovnání s údaji z bitev u Lehnice na severu a u Hermannstadtu (Sibiu) na jihu. Ke všem třem vítězstvím došlo v průběhu jednoho týdne.

[1]

[2]

[3]

[4]